Homeopatie

Metoda

(:toc:)

Principy homeopatie

Homeopatie vychází ze čtyř základních principů, které definoval už Samuel Hahnemann:

  1. Similarita (podobnost)
  2. Lék stimuluje vitální sílu nazývanou dynamis
  3. Potenciace
  4. Totalita symptomů

Similarita

Tento pricip říká, že podobné se léčí podobným. Látka, která u zdravého jedince vyvolá určité příznaky, dokáže léčit nemoc, která se takovými příznaky vyznačuje.

Dynamis

Jedná se o základní organizační princip organizmu, který je nehmotné, spirituální povahy. Homepoatický lék je informací pro dynamis, která na jejím základě spustí léčebný proces.

Potenciace

Lék se zpravidla používá více či méně ředěný. Proces ředění se nazývá potenciací. Více potencovaný lék zasahuje jemnější oblasti bytosti (mysl), méně potencovaný působí spíš na fyzické úrovni.

Totalita symptomů

Homeopatií neléčíme jednotlivé symptomy, ale podle souhrnu všech symptomů vybíráme odpovídající lék. Takový lék je pak schopen vyléčit bytost celou.

Zkouška léku - proving

Proving je základní metodou zjišťování účinku léku. Provádí se tak, že pokusné osoby, které jsou zdravé si vezmou potencovanou látku a zjišťují na sobě její účinky. Po několika týdnech se sejdou znovu a porovnávají svoje záznamy. Symptomy, které se objevily u (téměř) všech proverů (zkoušejících) se považují za klíčové pro daný lék. Shodnou-li se na pocitu z léku, máme i jeho esenci - tedy o čem že ten lék je.

Výsledek provingu se zanese do meterie mediky. Popis je následně zpřesňován na základě zkušeností z klinické praxe.

K provingu se používá látka v potenci 30C a je podávána opakovaně 5 dní po sobě, nebo i méně, pokud látka začne působit dříve.

Poznámky

Princip similarity je znám už od starověku. Čínská medicína s ním pracuje běžně.

Dynamis poněkud může připomínat pránu či čchi z indické a čínské medicíny.

Potenciace je původní objev Samuela Hahnemanna. Přišel na něj víceméně náhodně, když chtěl ověřovat princip similarity u jedovatých látek. Ty musel naředit, aby se neotrávil. Zajímalo ho, jaké je optimální ředění a díky tomu si všiml, že více ředěné látky fungují i v psychické oblasti, dlouhodoběji a víc z hloubky, než ty méně ředěné. Raděj mluvíme o potenciaci, protože od určitého "ředění" výše už voda neobsahuje ani molekulu původní látky (Avogardův princip), takže z fyzikálního hlediska už vlastně není co ředit. Nicméně při dalším pokračování v potenciaci ("ředění") se účinek léku dále prohlubuje.

Totalita symptomů je pro homeopatii klíčová a odlišuje jí od ostatních léčebných metod. Vždy léčíme bytost jako celek - psychické, fyzické, duchovní symptomy. Odpovídající lék (první pricnip - podobnost), musí pokrývat většinu klíčových symptomů, které má pacient. V homeopatii tedy nemáme lék na vodu v koleni, ale máme lék pro bytost, která vykazuje souhrn symptomů odpovídajících určitému léku. Tento lék dokonce nemusí mít ve svých symptomech vodu v koleni. Přesto voda v koleni, jako součást celkového uzdravení, zmizí rovněž.

Potenciace dělá z některých lidí odpůrce homeopatie. Bohužel tito lidé se nedovedou odpoutat od svého ryze materialistického pohledu na svět. Jejich medicína také podle toho vypadá: Nemocnice jako fabrika. Většina nemocí nemá svůj původ v materiální sféře, proto školní medicína selhává a označuje nemoci jako chronické - čti "nevyléčitelné".

Totalita symptomů se zjišťuje rozhovorem s pacientem, který ve spontánní výpovědi uvede vše, co považuje u sebe za důležité. Pro homeopata může být důležité cokoliv. Proto se při tomto rozhovoru běžně stává, že pacient uvede i věci, které nikdy nikomu neřekl. Nikoho totiž nezajímaly. Ani přátele ne. Podle řady lidí je úvodní rozhovor důležitým nastartováním léčebného procesu, protože pacient tu má šanci uvědomit si svůj dosavadní život.

Analýza případu

Už příchod leccos prozradí: Ťukání, bouchání na dveře. Rezolutní x opatrný vstup... Máme-li před příchodem pacienta cca 2000 možností léků, už jeho vstup to může zredukovat na 500 :-)

Stisk ruky (Nečekaně silný, leklá ryba, studený, teplý...)

Jak se posadí?

V Materii medice je řeč těla popsána.

Pak vezmeme papír. "Proč přicházíte?", "Co vás trápí?". Neklademe sugestivní otázky typu "Máte nějakou nemoc?".

Pacient má vykládat podle vlastních pocitů spontánně.

Dojde-li řeč, můžeme pomoci opakováním poslední věty pacienta; podíváme se do dotazníku.

Někdy zmlkne, protože něco říct nedokáže, nechce (př. nějaká iracionální úzkost).

Snažíme se zjistit co nejvíce - lepší možnost najít správný lék.

Někdy nezmíní "drobnost" - buď něco vadí, ale je to tak časté, že si už zvyknul a ani si nevzpomene, nebo je to opravdu drobnost, např. svědění v podpaží.

Zajímavé jsou zvláštnosti a podivnosti: Něco se hýbe v břiše, ruce jakoby ze skla...

Vše může popisovat vlastními slovy. Je to lepší. Ne, co mu o něm řekli jiní. Plně akceptujeme subjektivitu. "Objektivní" nás nezajímá. Jak to vidí on. V případě, že se nezná, můžeme dát na výpověď někoho jiného (osobní).

Lékařské testy mohou být dobré na pozorování změn v průběhu léčby. Diagnózy ne.

Pracovat se symptomy, které jsou jasně vyjádřené. Už při třech symptomech lze určit lék. Nejlépe šest symptomů - JASNĚ VYJÁDŘENÝCH. V počítači není problém pracovat se 30 symptomy :o)

Záliby jsou podstatnější než povolání - svobodná volba.

Za bezpečné symptomy považujeme hlavně symptomy mysli a generálie.

Souhrnně:

  1. Spontánní výpověď pacienta (usměrňovat)
  2. Pozorování pacienta lékařem (vzhled, chování, gesta)
  3. Anamnéza rodinná, osobní (TBC, IM, DM, alergie, nádory)

Většinou to podstatné o sobě řekne během prvních 15 minut (slovy, mimoslovně, nepřímo).

Hierarchie symptomů

  • Partikulárie - obvykle s čím přišel (porucha jater, senná rýma..), "Když je mi špatně, vyhýbám se společnosti" - samota úplná x částečná (Lyco, Nat M) - a máme "lék na játra".
  • Modalita partikulárií - změny, vlivy. Nespavost, exém - zlepší se u moře. Je-li stejných modalit více, pak to je generálie:
  • Generálie - "zlepšení u moře". Celkové.
  • Mentální symptomy. Společně s generáliemi - nejvýznamější pro předepsání.

Obraz pacienta je nejdůležitější. Potence a četnost podání už méně.

Z jiné přednášky:

Symptomy:

  1. Mentální symptomy
    • psychické (lásky, emoce, nenávist)
    • vnímání (poruchy vědomí, bludy)
    • intelekt (paměť, koncentrace, nadání)
  2. Generálie (obecné symptomy jako celek)
    • konstituce (postava, energie, senzitivita, reaktivita)
    • příčinné souvislosti (emoční, zevní vlivy, časové souvislosti)
    • menstruace
    • spánek, sny
    • Modality celku (změny vyvolané konkrétním vlivem)
    • Objektivní příznaky (co vidím)
    • Organická patologie (např. osteoporéza)
  3. Partikulárie - místní symptomy - části těla, orgány. Už ne tak důležité.
  4. Modality - celkové versus místní - př. co s vámi dělá teplo.
  5. Symptomy zvláštní a jedinečné. Charakteristické, klíčové symptomy.
  6. Laboratorní testy - opravdu až na posledním místě

Repertorizace

Vyhledávání symptomů v repertoriu a hledání nejpravděpodobnějších léků. Repertorizaci se vyplatí udělat vždy pečlivě - vyplněný repertorizační arch se může hodit v budoucnu, pokud bude potřeba přehodnotit předepsání léku.

Repertorium - index, seznam, katalog. Doplňuje materii medicu, ale nenahrazuje ji.

Typy repertorizace:

  1. podle totality symptomů
  2. eliminační repertorizace
  3. podle klíčových symptomů (vzácné - "výhra v loterii")

Manuální vs. počítačová repertorizace: Vždy obtížně přehledné. Tištěná dává lepší přehled o rozsahu rubrik. Počítačová práci urychlí zvláště, když už víme, co hledat. Obtíže repertorizace

  • časová náročnost (hlavně ruční, ale i v počítači se musí hledat)
  • "atomizace" symptomů (rozpadnou se souvislosti)
  • překlad symptomů z řeči pacienta do řeči repertoria
  • Repertorium se stále proměňuje. Někdo přidá novou rubriku, ale nikdo už ji nerozvíjí - místo toho rozvíjí jinou podobnou.
  • Posun významu slov - před sto lety mohlo mít nějaké slovo jiné použití než dnes.
  • Část symptomů, které nám pacient popsal v repertoriu prostě nenajdeme. Neplakat. Budou se hodit při listování v materii medice.

Po repertorizaci vždy následuje studium materie medicy.

Homeopatie v sobě spojuje vědu a umění:

  • věda - řád, důkladnost (dodržování zásad a pravidel)
  • umění - něco navíc (intuice, zkušenost, postřeh, šestý smysl)

Nejlepších výsledků dosáhneme, když vyhmátneme jedinečnost pacienta a najdeme odpovídající lék. Většina lidí nejsou výrazným typem (ach nejsou).

Člověk se může v čase posunout k jinému léku.

Můžeme najít více podobných rubrik - nesčítat body, udělat jejich průnik. Tohle v Kentovi není - ten vše sám redigoval, takže se mu tam nic nezdvojuje. Daň za moderní počítačové automatizované technologie.

Zvyknout si na "abecedu" repertoria chce cvik. Například "úporná bolest" je pod "úporná bolest" a ne pod "bolest, úporná", kde bychom jí asi hledali. Angína je pod heslem tonsilitida. A tak dále.

Práce s repertorizačním archem

Obsahuje číslované řádky se symptomy. Tam si vypisujeme podstatné symptomy ze záznamu rozhovoru s pacientem. U každého symptomu si napíšeme kapitolu a přesné znění rubriky repertoria, a dále číslo stránky, kde jsme to našli.

Dále máme velkou tabulku s názvy léků a s očíslovanými sloupci. Do políček v sloupci pod číslem (shoduje se s číslem v řádcích z předchozího odstavce) zapisujeme bodové hodnoty, které daný lék pro daný symptom v repertoriu získal. V Murphyho repertoriu jsou tři stupně (obyčejné písmo - 1 bod, skloněné - 2 body, velké tučné - 3 body).

Nejsou-li v tabulce nějaké léky, můžeme si je připsat na volné řádky dole.

Po ohodnocení všech symptomů sečteme bodové hodnoty u každého léku do políčka "celkem".

Nejvýše hodnocené léky pak studujeme v materii medice a porovnáváme s pacientovou výpovědí. Je normální, když nejvýše obodovaný lék nakonec nevybereme.

Esence - Klíčový symptom - Totalita

Esence
Základ, podstata léku. Pokrývá génia léku. Koncentrovaná jedinečnost léku. Dva léky nemají stejnou esenci. Zahrnuje i vztahy mezi symptomy.
Klíčový symptom
Naprosto typický pro tento lék, přičemž jiných léků s tímto symptomem moc není. Vzácný, charakteristický symptom.
Totalita symptomů
Souhrn všech kvalitních a ověřených symptomů.

Po vyšetření máme vždy k dipozici nějaké symptomy. Ne vždy získáme nějaký klíčový, poměrně vzácně se rovnou objeví esence nějakého léku. Takže:

Máme-li shodupravděpodobnost správné volby lékuvýskyt v % případůpoznámka
E+K+T99%1% 
E+T nebo E+K95%15%Lék nesmí být kontraindikován významným rozporným symptomem (kus puzzle tam nepatří).
T+K90%25%Lék nesmí být kontraindikován esencí pacienta.
E80%20%Nesmí být významná kontraindikace léku.
T60%35%Nesmí být významná kontraindikace léku.

Kontraindikací rozumíme situaci, kdy třeba pacient odpovídá esencí nějakému léku, ale uvádí symptom, který je s tímto lékem zásadně v rozporu. Nebo souhrn symptomů ukazuje na lék, který svou esencí ovšem vůbec neodpovídá pacientovi.

Potence

decimálníD 
centizimální (standard)C (CH)EN: 6, 12, 30, 200, Boiron: 5, 9, 15, 30, 200.
1000C =M1M, 10M, 50M (někdy označovaná LM - neplést s LM řadou), CM, MM

Začínat na 30C při konstituční léčbě. Svýjimkou nízké vitality. Tu mívají staří lidé, po operacích, závažná onemocnění (srdce, ledviny, chronická onemocnění). Tady začínáme na 5C.

Silná akutní nemoc není malá vitalita, spíš naopak - vitalita organismu, který je schopen takto živě reagovat.

Horečku do 38,5 nesrážet - zatlačí se do chronicity; zvláště u dětí.

Jinak tedy začínat s 30C. Kent říká 200C. Rozdíl mezi těmito potencemi není veliký.

30C umí i po jednom podání vyléčit chronicitu.

Korzakovova potence
Označujeme K. Tuto metodu používá Boiron, ale značí nesprávně C. Tato metoda je údajně od 30K nespolehlivá - další ředění zůstává stále na 30. Metoda - 1 dóza - nalít, vylít, znovu naplnit (1K), vylít, nalít (2K),... To co zůstane na skle po vylití je zhruba 1/100.
Skinerovy potence
Pomocí rotujícího stroje. Dóza se při rotaci střídavě plní a vylévá. Je vhodné pro vysoké potence. Používá se dodnes.
Finkova potence (fluxní)
Hodí se pro domácí výrobu kupř léků na následky očkování.

Nutnost potřásání, zavedená Hahnemannem, je sporná. Skiner, Fink - bez potřásání a fungují.

Doma - chlór filtrovat. Destilovaná voda z lékárny či drogerie.

Aplikovat lze kapičku na čelo (děti). Není nutné ústy. Máme-li globuli, rozpustíme ve víčku balené vody.

Na piluli se nesahá.

  • Plastové lahvičky - omezená životnost (neznámá délka).
  • Sklo - neomezená životnost. Dochované léky od Hahnemanna dodnes fungují.

Skladovat ve tmě při pokojové teplotě, kde nejsou ostré, silné pachy (čpavek, kafr, ap). Zápachem mohou zničit účinek. I mobil raději nechat mimo. Není ale prokázáno, že by působil problémy.

Dávkování

Stačí 1 globulka. Víc neznamená větší účinek.

PotenceDávkování
5,63x denně po dobu 3 až 5 dní a přestat. A čekat a pozorovat.
15ráno a večer a dost
30nejčastěji jednorázově a čekat

U akutních stavů podávat po půl hodinách dokud nepřijde zlepšující reakce, a to i 30C (např. otřes mozku, horečka). I konstituční lék lze.

Léky mají svoji auru (vyfotografováno). Zdokumentovaný případ ženy, která nosila lék na krku na řetízku a fungovalo to.

LM Potence

Hahnemann na sklonku své dráhy zkoušel nové způsoby potenciace. V šestém vydání Organonu popisuje ředění 1:50tis (latinsky LM). Tato ředění mají schopnost zasahovat psychickou sféru už při nízkých potencích.

Potencuje se ve dvou krocích: 500 kuliček se nechá vstřebat ředěnou látku. Poté je kulička zředěna ve 100 dílech vody. Jak je vidět, oněch 50.000 je spíš způsob, jak to popsat, než přesný ředící poměr.

LM potence se podávají obvykle denně a po několika podáních stejné potence se přechází na vyšší LM potenci, případně na C potenci.

Někteří homeopaté uvádějí jako komplikaci potřebu být ve stálém kontaktu s pacientem (Dr.Pudil).

Vyhodnocení případu

Po podání léku přichází fáze čekání a pozorování. Dle typu případu se může její délka lišit, ale typicky to jsou týdny. Takže paicent po cca 6 týdnech přijde a sdělí průběh po podání léku. Typicky to budou tyto varianty:

paliace
Nastává až v 50% případů. Nastane mírné zlepšení, ale pak se symptomy vrací. Zvolili jsme nesprávný lék, který nevede k úplnému vyléčení. Při opakovaném užívání ztrácí lék časem vliv.
nové symptomy
Objeví-li se nové symptomy a je jich více, pak jsme vybrali nesprávný lék (jeden symptom navíc nevadit nemusí). Může se jednat i o provingový efekt.
zhoršení vnitřních a zlepšení vnějších symptomů
Porušení Heringových zákonů - léčba neprobíhá shora dolů a zevnitř ven. Dopouštíme se potlačování - to je alopatie. Je třeba změnit lék. I když v tomto případě bývá pacient spokojen - zmizely symptomy se kterými původně přišel. Jenže takto nemoc sestupuje do hlubší patologie.
nic se nezměnilo
Jsme úplně vedle, žádná rezonance. Najít jiný lék.
zhoršení, pak mírné i rychlé zlepšování
Zhoršení může nastat hned, nebo i řádově po týdnech (záleží na vitalitě). Po zhoršení musí přijít zlepšení, jinak jsme zase mimo. Zhoršení může být i výrazné, ale pacient to vnímá jinak, z odstupu, nevadí mu tolik (organizmus se čistí). Mluvíme o "homeopatickém zhoršení". Během dalších dní, maximálně týdnů dojde k opětovnému zlepšování, během kterého se mohou na chvíli objevit staré (zapomenuté) problémy (reverzní symptomy), svědčící o úspěšném odléčování. V tomto případě pouze pokračujeme v čekání a pozorování. Poznámka: Nenastane-li zlepšení, nemusí to být špatným lékem, ale i nevhodnou potencí léku.
okamžité zlepšování, které pokračuje
Poměrně obvyklé. Později přijdou reverzní symptomy.
dočasné zlepšení s návratem k původnímu stavu
nebo "se to zasekne". Skončil účinek léku. Opakovat podání léku v potenci stejné, nebo vyšší.

A ještě dvě varianty:

jen zlepšení bez potíží
V praxi nenastává :-)
homeopatická "eutanázie"
U téměř umírajících pacientů. Vitalita už nemá na to, aby vyléčila organizmus, ale zaručí klidnou a mírnou smrt. Pacient se uklidní, přijme svůj stav, rozloučí se s blízkými, sepíše závěť,...

Obecná doporučení

Nedělat si během analýzy žádnou přeběžnou představu léku.

Interwiev -> repertorium -> pár tipů -> vyhodnotit (hlavně mysl, generálie). Vylučovat nesmysly (př. sulphur nemůže mít rád teplo).

V repertoriu je i rubrika bludy, sny - bývá důležité.

Chování pacienta - dívání:

  • nahoru - obrazy (představy)
  • okolo - myslí
  • dolů - pocity

Kouká-li nahoru, nebudeme se ho ptát na pocity.

Nenakupovat léky v lékárnách "z druhé ruky" (české). Nejisté nakládání a tedy účinnost. Raději originál.

Domácí výroba má něco do sebe. Pozor ale na smrtelné jedy :-) Koupené pilule jsou ale pohodlnější.